Sama? Snad nikdy....

28. listopadu 2012 v 20:07 | Kikina |  Výplody myšlenek
Sama... Nedovedu si to snad ani představit. Je to zvláštní pocit, že o přestávce sedím na místě a nepříjde ke mě Lucka a neřekne "pojď na chodbu." A nebo co hůř, že prostě nikde nikdo není... To bych asi nezvládla... Povídat si sama se sebou a nemít se komu svěřit... WOW Až mi běhá mráz po zádech. :D
Proto tiše doufám, že se to nikdy nestane. Je mi jasné, že nikdy se nevyhladí lidstvo a jidyný živý tvor na zemi nezustanu já. Ale už jen to, že bych měla přít o někoho mě blízkého. To nechci, aby se mi stalo... Ani se mi moc nechce na středni, protože tam se budu muset znova seznamovat a ty lidi mě nebudou znát. A co huř pomalu a jistě stratím ty lidi se základky.. Ale co vím, je to že já a Lucius si budeme vždy rozumět... :)

V tomto článku jsem chtěla poukázát na to, jak mám ráda své blízké. Jestli se mi to povedlo a nebo ne? No to musíte posoudit vy sami...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Sejmi tečku

.

Komentáře

1 Maryuuan-Mo Maryuuan-Mo | Web | 28. listopadu 2012 v 20:23 | Reagovat

Určitě se ti povedlo vyjádřit to, co jsi chtěla. Střední se neboj, tedy pokud nenarazíš na extrémně špatný kolektiv. I když je pravda, že od jsou to už čtyři roky, co jsem odešla ze základky a potkala jsem se od té doby jen se dvěma spolužáky. Jestli jste ale hodně dobré kamarádky, tak vám to určitě vydrží.

2 Jan Stanislav Jan Stanislav | Web | 28. listopadu 2012 v 20:24 | Reagovat

Jo povedlo se ti to :)

3 Jsme šílené Jsme šílené | E-mail | Web | 29. listopadu 2012 v 15:14 | Reagovat

Děkuji

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama