plyšová láska

30. ledna 2013 v 14:52 | Kikina |  Výplody myšlenek
Někdy se sama sebe ptám, kde se stratila.. Myslím si, že v dětství mněl každý svého plyšového kamaráda... Ten kamarád byl pro nas vším. Ke všem hrám se hodil.. Když jsme si hráli na nemocnici, byl pacientem... Když na školu, byl žákem... Prostě dětství bylo nejlepší..
Muj plyšový medvídek byla vlastně plyšová opička. Jmenovala se David. Byl uplně nejvíc sexy.. Myslím, že každý plyšový medvídek, v dětských dlaních ožívá... Pak dítěti dá co mohl.. Dá mu to nejkrásnější co mohl... dětství... A pak se po zbytek života válí někde na půdě a doufá, že přijde další dítě, které ho pohladí a on mu může dát tu plyšovou lásku...
A víte co vám prozradím, je mi těch plyšáčků líto.. Ten můj David, leží na moji posteli, je sidce pravda, že si ho mnohdy nevšimnu více, než půl roku, ale je tam. Myslím, že ho přenechám svému bráchovi...
Ale teď ještě ne! Ještě teď mám někdy slabou chvilku, kdy ho pohladím a nechám ho obživnout. Možná, že už se ty chvilky strati a že už ho probudit se nenechám.. Ale myslím, že tan čas ještě nepřišel... Ještě je to pořád můj Dáda... Nikdy nezapomenu, že on mi dával tu svou plyšovou lásku..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Sejmi tečku

.

Komentáře

1 hagridihratkysestiflercimcapem hagridihratkysestiflercimcapem | Web | 1. února 2013 v 15:40 | Reagovat

pěkně :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama