Každý má svůj.
21. března 2013 v 15:05 | Kikina | Výplody myšlenekKdyž jsem se zamyslela nad tématem týdne: "Vlak života." Přišla jsem na nějáké myšlenky. Takže tento článek bude zase o mojich pomyslných "vizích" a myšlenkách.
Provní co mě napadlo bylo miminko a to proto, protože se mi dneska narodila sestřenka. Dostala jméno Eliška. Ale teď zpátky k věci. Každého jedince chci v mojem článku přirovnat k vlaku se svou vlastní kolejí a tratí. Každý si během svého života přibírá více a více břemen, v tomto případě to bude něco jako další vagónek. Někteří lidé už pak mají tolik vagónů, že je jejich náklad jednoduše tak těžký, že už do neutáhnou. "Vykolejí."
Co jsem chtěla říct na začátku tím malím dítětem? Není to asi hezké, ale je to další "vagónek" další břemeno o které se musí rodiče "dospělé vlaky" starat. A když už je malí vláček dospělý rodiče ho postaví na jeho vlastní kolej. Vláček zamává rodčům a je ty tam..
Někdy se nám naše kolej kříží s kolejí jiného vlaku. Je to příležitost, příležitost jako v normálním životě. Co nám zbývá, než se jí nechytit..
Děkuji, že jste zavýtali na můj blog a přečetli si jednu z mých úvah o všem kolem nás. Tak se zatím mějte a budu ráda, když na můj blog zase někdy zavítáte.. :'))
Komentáře
je to hodně dobré a vážně to nutí k zamyšlení protože když to udělám vážně my dojde,že to tak vlastně opravdu je ,jednou se všichni musíme postavit na vlastní koleje a jet svou trasu...
To je nádherný článok! :) Jednoducho ale veľmi pravdivo a výstižne napísané :) A keď sa jeden vagónik vykolají, už sa tomu vlaku bude všetko ťahať oveľa horšie :)
A gratulujem k sesternici :) Keby sa aj mne pošťastilo a narodilo sa mojej tete dievčatko...traja bratranci už stačili :D
[5]: Mockrát děkuji za pochvalu. Moc to pro mě znamená, že se někomu líbí moje tvorba.
Oh :'DD Z taťkové strany mám ty dvě sestřenky a od mamky jednoho bratrance. :'))
[7]: Děkuji. Ano dess jsem dělala sama. :)










Není to kapku nedokončené? Kde je závěrečná myšlenka?