Ráno mě vzbudila smska. Je sobota a to rozhodně před jedenáctou nestávám. Celá rozlámaná jsem se podívala na budík. Šest? Kterej debil?!


Doslova jsem se doplazila k mobilu. Přečetla jsem si jméno: Linda, cože?!
Lucina se probudila a seřvala mě, že ji nenechám ani vyspat, ale v zápětí zase usla.
Lucina se probudila a seřvala mě, že ji nenechám ani vyspat, ale v zápětí zase usla.
Linda je moje nejlepší kamarádky, ta o mě všechno ví a vždy poradí, ale šest je nekřesťanská hodina i pro ní.
Rozbalila jsem zprávu a stálo tam: "Emo, potřebuju pomoct. Buď prosím o půl u lídlu, děkuji."
Když jsem si to přečetla, věděla jsem která bije. Lindina máma zase odjela za prací a její nepraví táta ji vyhrožoval a bil ji. Dělaá to tak vždycky, už se to jednou řešilo a její máma se z toho zhroutila a Linda nechce, aby se to opakovalo.
Rozbalila jsem zprávu a stálo tam: "Emo, potřebuju pomoct. Buď prosím o půl u lídlu, děkuji."
Když jsem si to přečetla, věděla jsem která bije. Lindina máma zase odjela za prací a její nepraví táta ji vyhrožoval a bil ji. Dělaá to tak vždycky, už se to jednou řešilo a její máma se z toho zhroutila a Linda nechce, aby se to opakovalo.










Chci pokračování.... Krásné :)