A magical world

28. února 2014 v 18:07 |  Výplody myšlenek
Když jsem přišla na blog a koukla se, co máme za téma týdne, byla jsem mile překvapena. Myslím, že téma fantazie je úžasné téma. Budu se snažit napsat po dlouhé době článek ze života, tak doufám, že to bude mít hlavu a patu! Vybrala jsem obrázek, který se mi nějakým způsobem líbí a hodí se mi ke článku. Podle barev použitých na něm, usuzuju že je ten les překrásný. Ukazuje, že když máme fantazii, vidíme i obyčejné věci jako nenahraditelné a krásné.


Už vám taky někdy někdo řekl: "Ty máš ale bujnou fantazii."? Nebo: "Chtěl(a) bych mít tvou představivost."? Mě to říkají běžně, ale abych pravdu řekla, nepatřím mezi lidi, co by si z toho dělali velkou hlavu. Miluju představivost, ten svět plný kouzel a překvapení, kde na každém rohu číhá nová kapička štěstí. Bohužel v reálném světě už na fantazii zapomínáme. Když jsme byli malincí měli jsme imaginární kamarády a s nimi jsem si hrávali. Stačila sekunda a už jsme byli doktoři, pak zase učitelé, řidiči, prodavači, princezny, rytířové a další a další.. Pak se ale stalo něco strašného. Začali jsme stáhnout a dospívat. Nevím kdo to tak zařídil, ale čím jsme byli starší a podle zbytku světa i rozumnější tím míň jsme měli představivosti a fantazie. Rozloučili jsme se s našimi imaginárními kamarády, vzdali jsme se té kouzelné formulky, že se můžeme stávat někým jiným a naučili jsme se stát pevně nohama na zemi.
Později když už jsme fantazii vyhnali z našeho všedního života nadobro. Naštěstí si našla místo jinde. Někde kde by ji snad nikdo nečekal. Chodí nám do našich snů. Znáte ten pocit jak vyprávíte někomu svůj sen a najednou zjistíte, kolik nereálných věci v něm bylo, i když tu noc se zdál tak věruhodný?
Doufám, že se vám článek aspoň maličko líbil.
Pak bych vás chtěla poprosit, abyste hlasovali v anketě pod článkem.

Děkuju za přečtení, budu moc ráda za komentář.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Radfordová Radfordová | Web | 28. února 2014 v 22:42 | Reagovat

Imaginární kamarádi se mě pořád drží, tak doufám, že mě na to nenechají samotnou :D
hezký článek :)

2 silenejsme silenejsme | E-mail | Web | 1. března 2014 v 11:51 | Reagovat

[1]:Děkuju:)
No já už imaginární kamarády nemám, ale mám úchylku, že si povídám sama se sebou jako: "Klid, Kristýn." :D Nebo s věcmi: "Můžeš mi laskavě říct, kde jsi?!":DD A toho se určitě nezbavím!:D

3 Eumenidas Eumenidas | Web | 2. března 2014 v 13:32 | Reagovat

Sny jsou fantazie, které neovládáme. Naštěstí neubližují a my se probudíme bez újmy na zdraví :-), někdy i s krásným pocitem, pokud je sen dobrý.

4 Eumenidas Eumenidas | Web | 2. března 2014 v 13:32 | Reagovat

[2]: To bylo dobrý! :-)

5 Míša Gřešková Míša Gřešková | E-mail | Web | 23. května 2014 v 17:59 | Reagovat

Mě moje fantazie ještě neopustila a myslím, že v brzké době nai neopustí. Já sice už nemám imaginární kamarády, ale nové kamarády nacházím téměř v každé povídce, kterou napíšu a za to vděčím své fantazii :))
A jak píšeš výš ... já si taky takhle povídám sama se sebou, nebo s věcmi okolo sebe. Komu to vadí jsou lidi kolem mě, když musí poslouchat jak třeba nadávám počítači, že opět zamrznul :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama